Lidé často říkají, že S&P500 a QQQ je velmi obtížné porazit, někteří dokonce tvrdí, že je to téměř nemožné. Ale investoři málokdy poukazují na to, že index se nikdy nezabývá poměrem PE nebo oceněním. Index váží pouze akcie s tržní kapitalizací.
Jak si může index, který vůbec nezohledňuje ocenění, vést tak dobře po tak dlouhou dobu?
Odpověď zní, že index dává větší váhu úspěšnějším společnostem, protože rostou, což znamená, že index bude přirozeně upřednostňovat držení těchto společností jako největších pozic a nikdy je nebude prodávat na základě ocenění. Index se na ocenění nezaměřuje vůbec. Struktura indexu, která upřednostňuje vítěze a drží je dlouhodobě, je vítěznou strategií. Je to v podstatě zalévání květin a vytrhávání plevele.
Chybou, které se individuální investoři tak často dopouštějí je, že dělají přesný opak indexu. Dávají přednost nekvalitním „levným“ společnostem, které nakonec spadnou. Namísto prodeje poražených, je individuální investoři skupují, protože jsou „levnější“ než vítězové. A naopak vítěze prodávají, protože se stali příliš drahými a tento výprodej vítězů vede k portfoliu plnému poražených.
Individuální investoři dělají přesný opak indexu a pak ukazují na index a říkají: „Podívejte, nikdo nemůže porazit index! Je to příliš těžké!“.
Neříkám, aby se všechna ocenění ignorovala, ale průměrnému investorovi by mohl pomoci větší důraz na držení vítězů, prodej poražených a investování s dlouhodobější perspektivou.
QQQ letos nahradilo několik společností, zbavilo se tedy plevele. Oproti tomu Russell je dobrý jako index, ale není dobrý jako investiční nástroj, protože společnosti rostoucí a měnící se ve velkokapitály (květiny) se vytrhávají a je jen plný nerentabilních malých a středních společností (plevel).
Ocenění je samozřejmě důležité, ale je to jen část širšího obrazu. To že ocenění stoupá, nemusí nutně znamenat, že je to méně výhodná koupě než dříve a je třeba vzít v úvahu i další věci (postavení na trhu, moat, konkurenční výhody atd.). Oceňování předpokládá, že každá společnost je stejná. Pokud má Wendys PE 20 a Moodys má PE 21. Moodys je dražší než Wendys, ale to se nedá takto srovnávat, protože se jedná o úplně odlišné sektory.
Platí tedy, že „kvalitnější“ společnosti by měly mít vyšší násobek, protože jsou „kvalitnější“, ale to, co někdo může považovat za kvalitu, jiný nemusí, pak je na vás, jestli si myslíte, že je vše zohledněno v ceně za kterou jste ochotni hrát.
