Discounted Cash Flow
Model Discounted Cash Flow je metodou oceňování, která odhaduje hodnotu investice pomocí jejích očekávaných budoucích peněžních toků. Analytici používají DCF ke stanovení hodnoty investice v současnosti na základě projekcí, kolik peněz bude investice generovat v budoucnosti. Vzorec pro výpočet tohoto modelu je následující:
Prvním krokem, který musíme udělat je, vypočítat historický volný peněžní tok. Existují dva typy výpočtů volných peněžních toků. Volný peněžní tok do firmy a volný peněžní tok do vlastního kapitálu. Vlastním kapitálem se dá rozumět pro kmenové akcionáře. Volný peněžní tok do firmy je k dispozici celé firmě včetně investorů do dluhopisů, zatímco volný peněžní tok do vlastního kapitálu je k dispozici investorům do akcií. Primárním rozdílem mezi těmito dvěma čísly jsou úrokové platby a daně.
My tedy v první řadě vezmeme Cash Flow z operací (Total Cash Flow from Operating Activities) a odečteme výdaje (Capital Expenditures). Dostaneme číslo, které ale není úplně technicky správné a měli bychom k tomuto číslu přičíst čisté úvěry (Net Borrowings). Tyto úvěry mohou u některých společností velmi ovlivňovat výši peněžního toku, protože jsou jeho součástí a i tyto peníze jsou k dispozici akcionářům, ale je velmi složité odhadnout, kdy a jakou částku si v budoucnu společnost půjčí. Budeme tedy vycházet z výsledku CFO – CapEx = FCFE.
Dalším naším krokem je vypočítat, historický průměrný růst FCFE, abychom ho mohli promítnout do budoucna. Vezmeme tedy rok po roku a vypočítáme rozdíl mezi FCFE a Net Income každý jednotlivý rok. Poté záleží jen na nás, jestli použijeme nejnižší hodnotu nebo průměrnou za celé období, záleží, jak moc konzervativní chceme být a jak moc věříme pokračujícímu budoucímu růstu společnosti. Abychom měli tento krok kompletní, musíme také spočítat historický průměrný růst Net Income vůči tržbám, který použijeme k výpočtu odhadu FCFE v budoucnu.
Pokud už máme průměrné historické nebo naše odhadované růsty Net Income a FCFE je na řadě toto vše přenést do budoucna. Potřebujeme znát, jaké odhadované příjmy bude společnost v budoucnu generovat. Nejjednodušší způsob, jak to zjistit je na stránce Yahoo Finance, kde nám to analytici odhadnou za nás a je to velmi relevantní zdroj. Z odhadovaných příjmů potom vypočítáme naším průměrem odhadovanou hodnotu Net Income a následně FCFE. Nyní máme první střípek výpočtu modelu DCF.
V tomto kroku použijeme Vážené průměrné náklady na kapitál, což je způsob, jak vypočítat kapitálové náklady. Výpočet bere v úvahu náklady na dluh, náklady na prioritní akcie, pokud společnost nějaké má a náklady na vlastní kapitál. Vzorec pro výpočet WACC najdete ZDE a je to asi nejlepší hodnota k použití požadované míry návratnosti.
Další částí, kterou potřebujeme k výpočtu DCF je, znát množství akcií v oběhu. Tuto hodnotu se dozvíme pravděpodobně na každém finančním webu a nebo v roční zprávě společnosti.
Poslední částí k výpočtu je hodnota trvalého růstu, také známé jako konstantní tempo růstu, což představuje velmi konzervativní odhadovanou procentuální hodnotu, kterou volný peněžní tok poroste navždy. Ve většině případech se uvádí 2.5%, což zhruba koresponduje s očekávaným růstem americké ekonomiky. Zaleží na vás, jaké číslo dosadíte do výpočtu, ale pokud použijete příliš vysoké, například 8%, pak naznačujete, že tato společnost bude jednou větší, než celá americká ekonomika.
Momentálně máme všechny nezbytné kroky za sebou, známe všechny hodnoty a posledním krokem je výpočet konečné hodnoty, jejíž vzorec je následující:
Pro výpočet koncové hodnoty použijeme údaj z posledního časového období našeho výpočtu (FCFE0) a vynásobíme hodnotou 1 + náš odhadovaný trvalý růst (g), a to celé vydělíme požadovanou mírou návratnosti (r) – trvalý růst (g). Tímto výpočtem dostaneme hodnotu na konci celého období a nyní přijde na řadu diskontní faktor, který musíme aplikovat na všechny naše budoucí vypočítané hodnoty (FCFE), kromě koncové hodnoty, která se diskontuje stejnou hodnotou v posledním časovým obdobím. Vzorec pro výpočet vypadá takto:
Provádíme tedy výpočet rok po roku a vždy změníme mocninu dle vypočítávaného roku…(1+r)1 dále (1+r)2 a tak dále. Když máme diskontní hodnoty pro všechny naše budoucí roky, jednoduše vydělíme naše odhadované FCFE vypočítanou hodnotou diskontního faktoru a dostaneme cenovou hodnotu budoucího peněžního toku v každém časovém období. Tyto hodnoty nakonec všechny sečteme a vyjde nám dnešní hodnota, kterou vydělíme počtem akcií. Výsledkem je číslovka, která nám udává dnešní vnitřní hodnotu akcie společnosti.
Důležitou součástí tohoto výpočtu je pochopit, že je založen na mnoha odhadech a mnoha individuálních číslech, která velmi ovlivňují konečný výsledek. Je tedy potřeba si uvědomit, že je dobré být velmi konzervativní při dosazování hodnot pro výpočet vnitřní hodnoty tímto modelem.
Discounted
Cash Flow
Model Discounted Cash Flow je metodou oceňování, která odhaduje hodnotu investice pomocí jejích očekávaných budoucích peněžních toků. Analytici používají DCF ke stanovení hodnoty investice v současnosti na základě projekcí, kolik peněz bude investice generovat v budoucnosti. Vzorec pro výpočet tohoto modelu je následující:
Prvním krokem, který musíme udělat je, vypočítat historický volný peněžní tok. Existují dva typy výpočtů volných peněžních toků. Volný peněžní tok do firmy a volný peněžní tok do vlastního kapitálu. Vlastním kapitálem se dá rozumět pro kmenové akcionáře. Volný peněžní tok do firmy je k dispozici celé firmě včetně investorů do dluhopisů, zatímco volný peněžní tok do vlastního kapitálu je k dispozici investorům do akcií. Primárním rozdílem mezi těmito dvěma čísly jsou úrokové platby a daně.
My tedy v první řadě vezmeme Cash Flow z operací (Total Cash Flow from Operating Activities) a odečteme výdaje (Capital Expenditures). Dostaneme číslo, které ale není úplně technicky správné a měli bychom k tomuto číslu přičíst čisté úvěry (Net Borrowings). Tyto úvěry mohou u některých společností velmi ovlivňovat výši peněžního toku, protože jsou jeho součástí a i tyto peníze jsou k dispozici akcionářům, ale je velmi složité odhadnout, kdy a jakou částku si v budoucnu společnost půjčí. Budeme tedy vycházet z výsledku CFO – CapEx = FCFE.
Dalším naším krokem je vypočítat, historický průměrný růst FCFE, abychom ho mohli promítnout do budoucna. Vezmeme tedy rok po roku a vypočítáme rozdíl mezi FCFE a Net Income každý jednotlivý rok. Poté záleží jen na nás, jestli použijeme nejnižší hodnotu nebo průměrnou za celé období, záleží, jak moc konzervativní chceme být a jak moc věříme pokračujícímu budoucímu růstu společnosti. Abychom měli tento krok kompletní, musíme také spočítat historický průměrný růst Net Income vůči tržbám, který použijeme k výpočtu odhadu FCFE v budoucnu.
Pokud už máme průměrné historické nebo naše odhadované růsty Net Income a FCFE je na řadě toto vše přenést do budoucna. Potřebujeme znát, jaké odhadované příjmy bude společnost v budoucnu generovat. Nejjednodušší způsob, jak to zjistit je na stránce Yahoo Finance, kde nám to analytici odhadnou za nás a je to velmi relevantní zdroj. Z odhadovaných příjmů potom vypočítáme naším průměrem odhadovanou hodnotu Net Income a následně FCFE. Nyní máme první střípek výpočtu modelu DCF.
V tomto kroku použijeme Vážené průměrné náklady na kapitál, což je způsob, jak vypočítat kapitálové náklady. Výpočet bere v úvahu náklady na dluh, náklady na prioritní akcie, pokud společnost nějaké má a náklady na vlastní kapitál. Vzorec pro výpočet WACC najdete ZDE a je to asi nejlepší hodnota k použití požadované míry návratnosti.
Další částí, kterou potřebujeme k výpočtu DCF je, znát množství akcií v oběhu. Tuto hodnotu se dozvíme pravděpodobně na každém finančním webu a nebo v roční zprávě společnosti.
Poslední částí k výpočtu je hodnota trvalého růstu, také známé jako konstantní tempo růstu, což představuje velmi konzervativní odhadovanou procentuální hodnotu, kterou volný peněžní tok poroste navždy. Ve většině případech se uvádí 2.5%, což zhruba koresponduje s očekávaným růstem americké ekonomiky. Zaleží na vás, jaké číslo dosadíte do výpočtu, ale pokud použijete příliš vysoké, například 8%, pak naznačujete, že tato společnost bude jednou větší, než celá americká ekonomika.
Momentálně máme všechny nezbytné kroky za sebou, známe všechny hodnoty a posledním krokem je výpočet konečné hodnoty, jejíž vzorec je následující:
Pro výpočet koncové hodnoty použijeme údaj z posledního časového období našeho výpočtu (FCFE0) a vynásobíme hodnotou 1 + náš odhadovaný trvalý růst (g), a to celé vydělíme požadovanou mírou návratnosti (r) – trvalý růst (g). Tímto výpočtem dostaneme hodnotu na konci celého období a nyní přijde na řadu diskontní faktor, který musíme aplikovat na všechny naše budoucí vypočítané hodnoty (FCFE), kromě koncové hodnoty, která se diskontuje stejnou hodnotou v posledním časovým obdobím. Vzorec pro výpočet vypadá takto:
Provádíme tedy výpočet rok po roku a vždy změníme mocninu dle vypočítávaného roku…(1+r)1 dále (1+r)2 a tak dále. Když máme diskontní hodnoty pro všechny naše budoucí roky, jednoduše vydělíme naše odhadované FCFE vypočítanou hodnotou diskontního faktoru a dostaneme cenovou hodnotu budoucího peněžního toku v každém časovém období. Tyto hodnoty nakonec všechny sečteme a vyjde nám dnešní hodnota, kterou vydělíme počtem akcií. Výsledkem je číslovka, která nám udává dnešní vnitřní hodnotu akcie společnosti.
Důležitou součástí tohoto výpočtu je pochopit, že je založen na mnoha odhadech a mnoha individuálních číslech, která velmi ovlivňují konečný výsledek. Je tedy potřeba si uvědomit, že je dobré být velmi konzervativní při dosazování hodnot pro výpočet vnitřní hodnoty tímto modelem.